Díky tomu, že již nežiji studentským životem a nemusím tedy přemýšlet o studiu a věcech souvisejících, ani jim nemusím věnovat žádný čas, stále více přemýšlím obecně o svém životě a o tom, jak bych ho chtěl žít. A díky tomu jsem si uvědomil, že už několik let (v podstatě po většinu mého studia na FITu) trávím většinu svého času u počítače a hlavně u internetu. V podstatě téměř veškeré mé denní smýšlení a uvažování se týká převážně virtuálních světů, kterých jsem prostřednictvím "světově rozlehlé pavučiny" součástí (snad s výjimkou myšlenek např. o tom, co si koupím k jídlu nebo kdy jdu na brigádu či (další zbytečný?) pracovní pohovor).
To je zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč nejraději vzpomínám na dobu, kdy jsem pravidelně navštěvoval úžasný ústav jménem Gymnázium Kroměříž (ach ano, to byly časy... ale to by bylo vyprávění na dlouho - i když možná tomu někdy věnuji nějaký blog-zápisek). Tehdy jsem totiž rozhodně trávil více času s přáteli, kamarády, známými, atd. a také jsem se věnoval nejrůznějším koníčkům.
Nyní, když v podstatě žiji v Brně (i když duševně spíše v oněch virtuálních světech), je počet lidí, s nimiž se častěji setkávám, a zájmů, kterým se více věnuji, stále méně... Možná je to celé díky škole, možná díky jistým osobním problémům, možná je to prostě vliv Brna (přece jen je to největší moravské město, i když se občas chová jen jako velká vesnice), ale rozhodl jsem se, že těmto vlivům nechci podlehnout a chci žít alespoň podobně jako dřív a trávit svůj čas smysluplněji a pestřeji (navíc když má člověk více zážitků, připadá mu to, že žije déle - a má na co vzpomínat).
Takže se teď snažím omezovat čas strávený u počítače a místo toho se snažit stýkat se starými i novými známými, kamarády a přáteli - a díky nim se věnovat i dalším zajímavým činnostem. Takže jsem se například před dvěma týdny zúčastnil "válečného srazu" Mellorie (přezdívaného WarCon - bohovévědíproč melloriané nazývají svá setkání cony), před týdnem Tvrzičky (pravidelné víkendové setkání účastníků každoroční středověké LH akce jménem Tvrz), snažím se každý týden chodit na tréninky historického boje (dříve šermu, ale nyní jsme se zaměřili více na dřevcové zbraně) a setkání Brněnských otaku (ano, velké "B" je v tomto případě správně), sháním si skupinku na hraní RPG v Brně (mimochodem po dlouhodobém neúspěchu se mi během tohoto týdne najednou ozvaly hned tři skupinky - hrající Dračí Doupě, Dračí Doupě + a Dungeon & Dragons, tak jsem zvědav, co z toho bude), kontaktuji staré známé (seznam dodám na požádání:o)), snažím se více se bavit s rodinnými příslušníky (se sestrou se v poslední době vůbec nemůžu domluvit, rodiče mi jen vyčítají, že jsem si ještě nenašel práci, ale babička se dnes pěkně rozpovídala... ale to by bylo taktéž klidně na samostatný zápisek) a samozřejmě si také stále hledám práci, takže při jednotlivých pohovorech získávám takže nové zkušenosti a poznatky (možná se o tom taktéž někdy rozepíšu).
Inu, nějak jsem se rozepsal a to jsem původně chtěl psát o něčem úplně jiném... Každopádně jsem tu nadhodil několik dalších témat, které můžu rozvést v některém příštím zápisku - takže chcete-li se něco zajímavého dozvědět, napište mi komentář. Budu se těšit.
před 2 týdny

3 komentáře:
Quadrixi, že jsem tak smělý, docela by mě zajímala ta rozpovídaná babička. Poslední dobou střádám informace o různých zajímavých lidech všechn vrtev, věkových kategorií atd atd (materiál na pár krátkých povídek) a zdá se mi, že tohle by byl dobrý materiál...
Njn., Galfe, hodně z toho, o čem píšeš, znám na vlastní kůži. Dny strávené na Internetu povídáním na fórech, ze kterých člověk nemá nic - nepoučí se, nepoučí ani druhé a (v mém případě) ani nedohledá, co už do nich napsal. (U Tebe v Alianční se aspoň můžeš uklidňovat tím, že všechno, co se stalo, je "bezpečně" uložené a pěkně pohromadě.)
Já mám kolem sebe díky kolejím lidí pořád hodně (naopak se je snažím trochu odhánět - nejsem zas tolik společenský, abych se pravidelně bavil víc jak cca se sedmi dobrými kamarády, které tu vídám téměř denně), takže mi ani nepřijde na tom sezení u počítače nic divného - když už je toho hodně, vždycky mne někdo vytrhne. Ale stačí mi, abych tu byl víkend sám a dovedu se úplně vžít do Tvojí kůže.
Když máš víc netradičních zážitků žiješ dýl? Jasně, Martinův slavný "zákon klesajících výnosů" - nikdo mu nakonec neuteče, ale tím, že se každou chvíli nadchneš pro novou věc ho trošku můžeš posunout. Docela Ti závidím, že vydržíš i u takových akcí, kam musíš pravidelně jezdit a vyžaduje to přípravu .. moje nadšení vždycky brzo vyprchá .. teď si udržuju geocaching a DrD+ ... tak ať Ti Tvoje nové předsevzetí vydrží ;-)
Sikar: Nepotěším Tě, už si toho moc nepamatuju - případně to spíš můžem probrat přes ICQ nebo Tavernu.
Irigi: "tak ať Ti Tvoje nové předsevzetí vydrží" - zatím to celkem jde:o)
Okomentovat