Korsika - den první (L’Île-Rousse & Calvi)

V průběhu cesty po dálnici Fi-Pi-Li zhodnocujeme, že bude nejlepší se prospat, a proto tak na nejbližším odpočívadle činíme (1:30-5:30). Ráno opět pokračujeme do Livorna, kde se kolem 8. hodiny nalodíme na trajekt Moby Lally (jízdenky zakoupeny předem přes internet).
V průběhu cesty se J. ještě prospí, zatímco já prozkoumávám loď, včetně místního předraženého občerstvení. V 13:30 připlouváme do korsického přístavu Bastia a vzhledem k tomu, že jsme se v průběhu plavby nedomluvili na dalším směru našeho putování, v rychlosti vybírám za dnešní cíl města L’Île-Rousse a Calvi.
Z Bastie vyjíždíme stále do kopce až k památníku vojáků z 2. světové války (zajímavé je, že místní zřejmě onehdy bojovali po boku maročanů), kde konečně zastavujeme, abychom si mohli užít rozhled do okolní přírody - všude moře a zeleň. Poté pokračujeme dále v cestě přes St. Florent (zde po několika letech opět zkouším, jaké je moře - celkem studené... a samozřejmě slané) do "pouště".
Člověk by tu však marně hledal holou krajinu bez života. Je tu sice více skal a méně zeleně než v jiných částech ostrova, nicméně pořád ještě je tu mnohem více rostlinstva, než by člověk od pouště čekal. Inu, Korsika je jeden z nejzelenějších ostrovu Středomoří.
L’Île-Rousse (korsicky Isula Rossa, příjezd v 16:30) nás překvapilo svou malou rozlohou (navzdory tomu, že prý je to jedno z nejvýznamnějších letovisek - inu, na podzim to tu vypadá o dost klidněji než v létě). Zřejmě jedinou viditelnou historickou památkou je socha zakladatele jménem Pasquale di Paoli (Pascal Paoli) na hlavním náměstíčku (oblíbeném hráči petanque) - zatím jsem o významnosti tohoto jedince neměl potuchy, ale jak jsem se v dalších dnech začítal stále hlouběji do nepostradatelného průvodce, pochopil jsem proč je nějakým způsobem připomínán snad v každém korsickém městě.
Co se však nesmazatelně zapsalo do paměti je (polo)ostrůvek s majákem, podle kterého dostalo městečko jméno. Ne nadarmo se říká, že právě zde má západ slunce největší kouzlo z celého ostrova - měli jsme zrovna štěstí, že jsme na místo dorazili akorát včas, kdy si tu i místní obyvatelé přišli pro svoji denní chvilku romantiky. Inu, zalitoval jsem, že moje přítulka nemohla jet se mnou.
Kolem 19. hodiny si J. popovídal s parkovacím automatem (naštěstí pár francouzských frází, které si pamatoval, mu nakonec stačilo k tomu, abychom zaplatili a odjeli) a následovala cesta do Calvi. Městu, ne o mnoho většímu než Ille Rousse, vévodí typická pevnost (tu má snad každé větší korsické přístavní město), večer úplně liduprázdná (ale uvnitř nás neustále sledovala černá kočka), avšak poskytující pěkný výhled. A údajně se právě na tomto místě narodil Kryštof Kolumbus, nicméně důkazy nejsou zcela přesvědčivé.
Když se vracíme k parkovišti u supermarketu "Super U" (o tomto zvláštním názvu se ještě budu zmiňovat později), zhodnocujeme, že bude nejjednodušší se vyspat přímo zde, a proto tak činíme. Kolem 22:30 usínáme s blaženým pocitem, že J. vybral úžasné místo pro výlet, a těšíme se, až další den vyrazíme prozkoumat další část ostrova.