Masters of Rock 2010

Léto se pomalu chýlí ke konci a ačkoliv (nebo možná právě proto) jsem měl/mám v jeho průběhu spoustu zajímavých zážitků a postřehů k zapsání, nezvládám je zaznamenávat. Tak alespoň zatím s notným zpožděním přináším pár poznámek z letošního festivalu Masters of Rock:

- projev moderátorky festivalu byl opět poněkud obtěžující a zmatený, např. Tarja podle ní měla mít 4 různé části vystoupení - rozdělené tak, aby si na své přišli fanoušci její sólové tvorby, "starých" Nightwish i experimentů (typu Dvořáková Rusalka - samozřejmě v jejím podání nepříliš rozpoznatelná); nakonec se však koncert skládal z převážné většiny z poněkud uspávajících balad
- nechápu obrovský vzestup oblíbenosti kapely Sabaton v posledních letech, vždyť jsou téměř všechny jejich skladby takřka stejné...
- neúčast kapely Delain, od níž jsem si sliboval jeden z mála nových pozitivních zážitků, byla pro mně velkým zklamáním; to, že místo toho měly delší vystoupení kapely typu Destruction, mi to vážně nevynahradilo
- členové kapely Manowar už neví, co by provedli, aby upoutali pozornost - trhání strun mi vážně poutavé nepřipadá a jejich ohňostroj překoná kterýkoliv z Ignis Brunensis (a to je to prý stálo několik miliónů... od nějakého vizovického prodejce)
- kapela "Legendy se vrací" byla výborným zpestřením festivalu, a letos byla zřejmě jediná, která se svým (akustickým) stylem vynikala mezi ostatními
- Ralf Scheepers zněl (kdysi dávno) lépe v Gamma Ray než nyní v kapele Primal Fear
- hlas původního zpěváka Bloodbound mi vyhovoval víc než toho současného... tak mě napadá, ono obecně v posledních letech bylo mnoho dobrých zpěváků a zpěvaček nahrazeno
- Lacrimosa pro mě byla nejpříjemnějším překvapením celého festivalu, do té doby jsem je moc neposlouchal, ale teď mně opravdu zaujali... jen kdybych pořád nemusel přemýšlet nad poněkud zženštilým vzhledem a vystupováním zpěváka a celkově podivným dojmem jednotlivých členů kapely
- u všech ostatních kapel si mi dostalo toho, co jsem od nich očekával (ve všech smyslech této věty)
- v průběhu čekání na vlak jsme přijali nabídku dvou místních brigádníků (přivydělali si tu jako "ostraha") na odvoz do Zlína a po cestě vyslechli spoustu zajímavostí ze zákulisí (bohužel už si teď většinu nevybavím... to je holt nevýhoda zápisků se zpožděním)